...něco je špatně...

Včera do mě má kamarádka přátelsky šťouchla a povídá:"Tak co? Nějakej další článek na tvejch stránkách nebude? Měla bych téma! Rozeber, proč si tolik ženskejch v poslední době stěžuje, že s nima nechtějí jejich partneři, nebo chlapi obecně, spát!" Vyjádřila jsem asi dostatečně svůj údiv nad tím, že bych měla rozebírat něco, k čemu by se měli vyjádřit spíše pánové, ale pak jsem si uvědomila, že tohle téma by mohlo být součástí projektu, na kterém v současné době pracuju - Skrze vztahy poznej sám sebe.

Až příliš často si poslední dobou uvědomuji, že jsme si, milé ženy a dívky, dost "nadrobily" svým usilováním o potírání rozdílů v právech, povinnostech, vyjadřování, morálce, atd. mezi námi a muži. Zatímco ženy mají absolutně jasno, co svým snažením chtějí dosáhnout, muži se s jejich snahou teprve vyrovnávají. Nechtějí být za nepokrokové neotesance, a tak často přistupují na "novou dimenzi vztahu mezi mužem a ženou". Mívají s tím však obtíže, a to různého druhu:

- nechápou, co po nich žena vlastně chce a hlavně PROČ to chce! (Proč bych měl vařit?...to vždycky dělaly ženský!     Proč bych měl žehlit? To nikdy nedělal ani můj táta, ani můj děda! Proč bych měl nakupovat? Copak vím, co potřebujeme koupit? Proč bych si po sobě měl mýt nádobí? Vždyť je toho málo, to se nevyplatí! Proč bych měl převlíct povlečení? Jak se pozná, že je špinavý? Proč bych měl mluvit s dětma? Ona si stejně s nima rozumí víc....apod.)

- někdy se špatně smiřují s tím, že si žena dokáže poradit bez nich...a to i v ryze mužských, většinou technických, či řemeslných,  záležitostech. Ženy velmi nerady tyto záležitosti řeší, ale někdy je "dodací lhůta" takových prací od mužů tak dlouhá, že si to "nějak zařídí" po svém. Osobně si myslím, že v této situaci muži asi nejvíc chodí na rozum, že ho "žena vlastně ani nepotřebuje"

- těžko se smiřují s tím, že při péči o rodinu by ženy chtěly stejně volného času, jako mají oni... Mnoho mužů by raději rubalo uhlí a tato činnost by je méně vyčerpala, než když musejí běhat kolem 2 malých dětí. Je to logické - muži jsou vybaveni hlavně pro silové vypětí, a nikoli pro kombinaci silového, emočního a kreativního vypětí.

Tohle je jen malá část toho, co je pro muže nové a na základě čeho se muži učí vařit, péct, žehlit, prát, starat se o děti. Určitě je to stojí mnoho sil...stejně, jako to stálo mnoho sil ženy, když tohle všechno měly na denním řádu výhradně jen ony. Pamatujete se, muži, jak jste si stěžovali, že "tu vaší" bolí hlava, je unavená, apod., když jste se s ní chtěli milovat? Teď třeba své ženy chápete víc... důsledek je však stejný... a projevuje se teď na vaší straně.

Mužským úkolem byla odjakživa povinnost se postarat o materiální zabezpečení rodiny...dnes je to taky jinak. Muži ztrácejí výsadní postavení živitele a v momentě, kdy žena je v zaměstnání finančně, či pozičně výše, než její partner, dochází často k syndromu mužského vyhoření. Najednou se muž ocitá v přijímací pozici, což je typicky ženská role. Najednou si připadá víc jako žena, než muž a je z toho zmatený - kdo by nebyl, že?! V posteli se pak chová podobně, jako žena - vyčkává, jestli začne něco jeho partnerka, jinak sám do akce nejde ... a nastává patová situace, protože jeho partnerka je žena, která se cítí být ženou, a tak myslí naprosto stejný způsobem ... a končí to tím, že se oba k sobě otočí zády, trochu skřípají zubama a pak usnou.

Dnešní nejistá doba u obou pohlaví způsobuje existenční starosti. Žena je hnána "od přírody", že musí porodit dítě - tím se řídí a je to takzvaně "její program", který máloco dokáže potlačit, včetně finančních starostí - koneckonců, materiálně by se o ní měl postarat chlap, ne?! ;-) Jenže chlap má strach! Má strach,jak užíví sebe, jak by uživil ženu a navíc dítě. Ikdyž v dnešní době není problém se antikoncepčně chránit, muž si může vytvořit podvědomý blok v sexu, že následkem této příjemné činnosti může být dítě, které by mu vážně nabouralo jeho životní jistoty, či plány...i tímhle může trpět náš sexuální život.

Další příčinou sexuálního nesouladu partnerů, je problém nabourání partnerské intimity komunikačními prostředky dnešní doby - mobily počínaje a aplikacemi Skype, ICQ konče. Lidé se obrací "do světa" se svými radostmi i starostmi, namísto aby se o ně dělili s partnerem. Mnohdy tak, jak muž, tak žena, vysedávají někde v koutě, chatují s několika lidmi najednou a partner , pokud nedělá to samé, tak se trápí tím, jestli partner si nehledá už třeba někoho jiného.

Zeptala jsem se svého kamaráda, co si myslí on o příčině toho, že je čím dál víc žen nespokojených se svým intimním životem. Kamarád je pyšný na to, že je tzv. "samorost", a naservíroval mi svůj názor velice drsně:"Než bych spal s s někým, komu bych mohl říkat v klidu "tlustej kamarád", něčím neupraveným a otráveným, tak jdu radši do hospody na pivo, nebo se koukat na televizi, nebo do compu! Jo, jistě, vím, co namítneš - proč si tedy nenajdu nějakou, co se mi líbí - na překrášlené a sebevědomé ženské si ale málokdo a málokdy troufne, protože mají na chlapy moc velký nároky!"

Jen tak mimochodem-vždycky mě rozesměje, když slyším, jak muži "drbou" nějakou právě procházející ženu a dívku a nenechají na ní "nit suchou"...a přitom jsou sami třeba celkově zanedbaní a pupkatí. Přesto jim asi nikdo nevezme pocit, že oni jsou ti krásní, upravení a sexy. Dámy, co kdybysme se tohle naučily od mužů my?! ;-)

(Jak poznamenala vtipně moje kamarádka při "editorském čtení" tohoto článku:"Kdybysme posuzovaly chlapy podle jejich měřítek na ženský, tak si lidi už v životě nevrznou!" :-D )