Vnitřní schizofrenie podle Osho-tarotu

Občas si potřebuji utřídit myšlenky  - někdy se mi to podaří na nějakém hezkém místě v přírodě, jindy rozeberu problém s přáteli, jindy zas vezmu na pomoc karty. Včera se mi "vnutil" do ruky Osho tarot. Tyto karty mě asi nikdy nepřestanou fascinovat svou moudrostí. Vždycky v té mé, momentálně zmatené duši, dokážou brnknout na tu správnou strunku a nakopnout mě tam, kde jsem zřejmě už dávno měla být.

V mém výkladu vyšla, mimo jiné, i tahle karta - a ta mě naprosto, obrazně řečeno,  "rozbila na kousky"..její název je Schizofrenie. Její rozbor byl pro mě o to zajímavější, protože jsem Střelec, jedno z mála duálních znamení(jsou v něm obsaženy 2 osobnosti..které se buď doplňují, nebo dohadují).

Zde je rozbor této karty, která mě oslovila:

Člověk je rozdělený. Schizofrenie je normální stav člověka - alespoň nyní. V primitivní společnosti tomu možná bylo jinak, ale stovky let výchovy, civilizace, kultury a náboženství udělaly z člověka dav - rozpolcený, rozdělený, neslučitelný...
Ale protože tato rozpolcenost je proti jeho přirozenosti, jednota stále přežívá ukryta kdesi hluboko. Protože lidská duše je jenom jedna,  celá výchova může narušit jen okraj člověka. Střed zůstává nedotčen - tak člověk pokračuje v životě. Jenomže jeho život se stal peklem.
Veškerým úsilím zenu je zbavit člověka této schizofrenie, zbavit ho rozdvojené osobnosti, rozpolcené mysli, stát se nerozděleným, sjednoceným, soustředěným, vykrystalizovaným.
Tak, jak teď jsi, nemůžeš říct, že jsi. Nemáš žádné bytí. Jsi jako tržiště - spousta hlasů. Když chceš říct "ano", je u toho hned "ne". Nemůžeš ani plně zašeptat "ano"...
Takto není možné být šťastný; zoufalství je přirozený následek rozdvojené osobnosti.

Na kartě je znázorněný člověk, který visí nad propastí na jedné skále za ruce, na druhé skále za nohy.
Postava na této kartě přináší  nečekaný význam starého přirovnání "cítit se jako mezi dvěma mlýnskými kameny". Ocitáme se v  přesně v téže situaci, když se zasekneme ve své nerozhodné a dualistické mysli. Říkáme si - mám se pustit rukama a padat hlavou dolů, nebo uvolnit nohy a padat po nohách? Mám jít sem nebo tam? Mám říct ano nebo ne? Ať už se rozhodneme jakkoli, vždy začneme přemýšlet, jestli jsme se neměli rozhodnout jinak.
Jediným východiskem z tohoto dilematu je, bohužel, pustit se na obou koncích najednou.

Oshova rada zní:

Z této situace se nedostaneš tím, že ji budeš řešit  psaním seznamů pro a proti, nebo přivoláním své mysli na pomoc. Raději následuj své srdce, jestli ho najdeš. A když ho nemůžeš najít, prostě skoč - tvé srdce začne tlouci tak rychle, že nebude pochyb, kde ho máš.

 ... a já pořád přemýšlela, proč tak často slýchávám písničku od Madonny JUMP ;-)